• kvety-jaro.jpg
  • leto2web.jpg
  • leto_1.jpg
  • leto_2.jpg
  • leto_3.jpg

Evangelium slovem

Na počátku Bůh stvořil nebe a  zemi. A taky člověka – k obrazu svému. Adam, první člověk, a jeho žena Eva měli žít v zahradě Eden, v souladu s Bohem, v Boží blízkosti. Mohli cokoli, jen ochutnat ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého ne.

Všichni známe pokračování – jak se Eva nechala oblafnout od hada a jak se Adam „zapomněl“ a ovoce ochutnali. Víme také, co následovalo potom. Vyhnání z ráje – s životní perspektivou potu a slz.

Ne, nejhorší není to, že člověk pak musel tvrdě pracovat, že na něj doléhaly nemoci, že už nikde nebyl v bezpečí… Nejhorší je, že přišel o vztah s Bohem. To byl průšvih s dalekosáhlými důsledky.

Ale Bůh je úžasný, na rozdíl od nás má řešení i pro neřešitelné situace.

Všichni se vzdálili od Boží slávy, není, kdo by hledal Boha…. Mzdou hříchu je smrt (Ř 6,23a)… Ajaj, to se neposlouchá dobře – ještěže to má pokračování: … ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši (Ř 6,23b).

Všichni známe z koled příběh o tom, jak se narodil Ježíš. Není důležité, jestli byla tichá noc a jestli dostal kožičky na zahřátí nožiček. Tohle dítě, které se narodilo, bylo Božím Synem.

„Ježíškem“ tohle vyprávění nekončí. Z malého chlapce vyrostl dospělý muž – plný soucitu, lásky, milosrdenství. Byl jiný než ostatní. Jeho zásluhou slepí opět viděli, chromí chodili, malomocní byli očišťováni, hluší slyšeli, mrtví vstávali a chudým bylo zvěstováno evangelium (Mt 11,5). Bůh přišel na zem!

To, že zemřel na kříži, nebyla nehoda ani náhoda, bylo to naplnění Božího plánu. Ježíš na kříži zemřel za naše hříchy. Sám byl bez viny a všechny hříchy světa vzal na sebe… To znamená, že i moje a tvoje.

Ani jeho smrtí tenhle příběh nekončí. Ježíš byl vzkříšený – a to je dobrá zpráva = evangelium. Dobrá zpráva pro každého v jakékoli době - o tom, že Bůh tak miloval svět (tedy i tebe a mě), že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něj uvěří, nezahynul, ale měl věčný život. (J3,16)

A jak to souvisí s námi? Přiznejme si, že nejsme hvězdy. Že jsme kolikrát udělali věci, které nejsou v pořádku, za které se i stydíme, které bychom rádi odmázli z našeho života.

Možná jsi pro ně nikdy nepoužil slovo hřích – spíš chyba, omyl, hloupost, nepovedlo se, nechtěl jsem. A nebo průšvih…? Bible se s tím nepáře – hřích je prostě hřích. A hříšník je hříšník. Nemluví náhodou o mně? O tobě? Trefa – ale tuhle nálepku nemusíme mít napořád. Bůh nabízí odpuštění hříchů:

Uznáváš, že jsi v životě zhřešil – slovem, myšlenkou nebo skutkem? Věříš, že za tvoje hříchy přinesl Ježíš sám sebe jako oběť na kříži? Věříš, že Bůh vzkřísil Ježíše z mrtvých? Věříš, že Bůh o tebe stojí, že mu na tobě záleží? Chceš Ho následovat?

Odpověděl jsi vždy ano?

Pak vyznej svými ústy, že Ježíš je Pán, a věř v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých – a budeš spasen. (Ř 10,9)

Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse. (Ř 10,10)

Bible říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame." (Ř 10,11)

Bůh nenabízí seznam zákazů, příkazů a povinností, nabízí sám sebe.

Chceš mít vztah s Bohem? Řekni Mu to. Můžeš.